Slavia Praha - MEO 4:3, 39. kolo

Slavia Praha - MEO 4:3 (0:1, 2:2, 2:0)
ofic. návštěvnost celkem: 1655 | počet MEOfANS: 236

Dlouho dopředu plánovaný sobotní výjezd do pražského Edenu zahajuje skupina sedmi dezolátů už před třetí hodinou ranní v jednom z tradičních přerovských podniků. Slib nad pivem je totiž závazek svatý ať je sebeblbější, a tak dvě hodiny po půlnoci míříme vstříc dalším podivným zážitkům. Po cestě si uvědomuju, jak moc velcí idioti jsme.

Jak čas postupuje přesouváme se blíž k nádraží. Během popíjení nám uklízečka zvedá nohy, aby mohla vysát, z džjůboxu vyhrávají tématické písně jako např. "Pražákům těm je tu hej" a další. Vyjídáme veškerý chlebíčky z nádražky a v 7:00 míří do Prahy první výletníci LEO expressem. Jejich počet se vyšplhal na cca 40 přerovských fanoušků, jenž cestou získávají na naši stranu i slavného Vikiho Cabadaje.

Kolem osmé se na nádraží schází druhá, ještě početnější skupina, která čítá něco přes sedmdesát hlav. Mezi spolucestujícími se nachází i náš populární pan primátor, který se mezi námi na peróně evidentně necítí úplně ve své kůži.

Po cestě probíhá tradiční koštování, prodávání, žebrání a další defekace. Vcelku se dá však cesta považovat za poněkud poklidnou. Většina fanoušků vystupuje už na nádraží v Libni, a tak se o velkých policejních manévrech, konaných na Hlavním nádraží dozvídáme pouze z telefonu. Taky se dozvídáme, že jsou z toho policejní jednotky poněkud rozzlobené, jelikož dostaly echo o stovce cestujících vandalů, kteří se kdesi na trase vypařili.

Naše skupina mezitím pokračuje do Vršovic, kde nachází útočiště v hospodě nedaleko zimního stadionu. Postupně se zde schází více a více přerovských zákazníků hledajících, jak teplé jídlo, tak studené pivo a někteří dokonce nocleh. Necelou hodinu před začátkem zápasu se přesunujeme k Edenu. V řadě na vstupenky dochází k první menší fackované.

Tady bych se pozastavil nad spoustou absurdních a nelogických nařízení, kterých jsme na tomhle debilním stadionu svědky. Vstup do haly je rozumně rozdělen pro domácí a pro hosty. Ovšem lístky se prodávají pouze na pokladně u domácího vstupu. Tímto vstupem samozřejmě není vpuštěn nikdo s přerovskými symboly. Člověk by čekal, že je to proto, aby byli na stadionu separováni domácí od hostů. Zvláštní proto je, že je zde pouze jeden společný bufet, který se nachází mezi oběma sektory, a na hajzly se člověk dostane pouze kolem toho zmiňovaného, hostům zapovězeného, vstupu pro domácí.

Po seznámení se s místní "bezpečnostní managerkou" je jasné, že všechna tato stupidní nařízení, která zde vešla v platnost, jsou stejně protivná jako její právě probíhající menopauza. Megafon nám obrýlená dáma povolí, baterie do něj jsou už ovšem problém. Transparent je nutno z důvodu zachování dobrých mravů přítomných diváků na stadionu dopodrobna popsat a posoudit, zda se na něm nevyskytuje nic rasistického, xenofobního či jinak závadného. Brankářské škrabošky nám díky bohu tahle zlá xantipa neodhalila a tak jsou naštěstí proneseny bez problému.

Na zimáku se formujeme ve vyznačeném sektoru pro hosty a v jeho těsné blízkosti. Dnes se nás schází přesně 236, což je na naše poměry vynikající cifra. Náš support je místy hodně hlasitý, místy naopak dost slabý. Na náš počet jsme předvedli horší průměr. Na domácí bídu to však stačí až až. Odporná megera ještě v průběhu první třetiny stíhá šikanovat našeho speakra, jelikož si to hovado dovolilo stát na stupínku u reklam.

Ve druhé periodě se přerovský kotel opticky rozděluje modrými a žlutými fóliemi na dvě poloviny, následně se strhává drobnější potyčka nad naším sektorem s menší, ne úplně nevině vypadající, slávistickou ekipou. Podlá fúrie tak může lítat se svým zkamenělým telefonem a hystericky volat policii k opisu občanských průkazů zúčastněných.

Třetí dějství patří našim brankářským škraboškám, které doplňuje všeříkající transparent "Sektor šestého hráče". Ohavná čarodějnice pro změnu otáčí svůj hněv na našeho fotografa, který je upozorněn, že jeho přítomnost na protější tribuně je nežádoucí a je mu tak zakázán na toto místo další vstup.

I přes naši dnešní prohru, se po našem vytrvalém zpěvu vrací hráči z šaten na ledovou plochu a společně se loučíme s tímto absurdním zimákem plného divných lidí.

Svou kompletní ubohost však zdejší baba Jaga dává najevo až při odchodu z tribun. Její naléhání, abychom uklidili transparent a další nepořádek z našeho sektoru, nesklidil zrovna "standing ovation", a proto znovu začíná orgánům udávat jak stará komunistická domovnice. Všechno to ale končí pouze nějakými přestupky, či co.

Při přesunu na metro nás doprovází dva antony. Pro srandu králíků proto několikrát volíme cestu do jednosměrek, následně po náročných policejních manévrech, zase cestu zpátky z jednosměrek. Stohlavý dav bílých masek obsazuje v podzemí jeden vagón, který je okamžitě přecpaný, nicméně skladní těžkooděnci se přece jen dokážou nasrat do každé viditelné i neviditelné skulinky. Vlezou se také i někteří další, trochu zdrženliví, cestující, a tak spolu všichni cestujeme jako kopa maskovaných kamarádů.

Na Václaváku potkáváme Pavla Nováka mladšího, něco si zapějeme, nakoupíme zásoby a rychlíkem valíme domů. Při průjezdu Libní zde vidíme houfy policejních jednotek, které jsou jako vždy ve správný čas na správném místě.

Galerie ZDE